Domů / Falešná učení / Benedikt XVI. přirovnal Pannu Marii k arše úmluvy

Benedikt XVI. přirovnal Pannu Marii k arše úmluvy

Christnet.cz – 15. srpna 2011
Každý rok probíhá v castelgandolfském farním kostele setkání zdejších obyvatel s papežem. Kostel leží jen několik desítek metrů od papežské rezidence. Krátce před osmou hodinou ranní přešel Benedikt XVI. přes náměstí do kostela Sv.Tomáše z Villanovy, aby zde krátce poté zahájil mši svatou.

Ve své homilii, která se týkala archy úmluvy, jak se objevuje v knize Zjevení, mimo jiné uvedl:„V prvním čtení jsme slyšeli: „Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy“ (Zj 11,19). Jaký je význam archy? Co ukazuje? Ve Starém zákoně symbolizuje Boží přítomnost uprostřed Božího lidu. Nyní však symbol přenechal místo realitě. Nový zákon nám tak říká, že pravou archou úmluvy je živá a konkrétní osoba: Panna Maria.“

„Bůh nepřebývá v nějaké skříni, Bůh přebývá v osobě, v srdci Marie, Té, která nosila ve svém lůně věčného Božího Syna, jenž se stal člověkem, Ježíše, našeho Pána a Spasitele. V arše, jak víme, byly uchovávány desky Mojžíšského zákona, které manifestovaly vůli Boha zachovávat úmluvu s jeho lidem, ukazovaly podmínky věrnosti úmluvě s Bohem, abychom se připodobňovali Boží vůli a tím také své nejhlubší pravdě.“

„Maria je archou úmluvy, protože do sebe přijala Ježíše, přijala do sebe živé Slovo, veškerý obsah Boží vůle, Boží pravdy; přijala do sebe Toho, který je novou a věčnou smlouvou a kulminuje v oběti Jeho těla a krve: těla a krve přijaté od Marie. Křesťanská zbožnost tedy právem ctí Matku Boží a obrací se k ní v litaniích invokací Foederis Arca, totiž „Archa úmluvy“, archa Boží přítomnosti, archa úmluvy lásky, kterou Bůh definitivně uzavřel s celým lidstvem v Kristu.“…

V Marii spatřujeme cíl, k němuž kráčí všichni ti, kdo dokáží spojovat svůj život s Ježíšovým, kdo jej umějí následovat jako Maria. …

Poznámka:
Toto učení není biblické – není podloženo Božím slovem.
Marie musela být úžasnou ženou, které Bůh svěřil výjimečný úkol, ale nikde v Písmu není psáno, že bychom ji měli uctívat. Pouze Bohu náleží čest a díky! A pouze Pán Ježíš Kristus je jediným prostředníkem mezi Bohem a člověkem!
Marie není mezi živými a čeká na vzkříšení spolu s ostatními věřícími.

  • Římanům 7:25 
    Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.
  • Jan 14:6 
    Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
  • 1 Timoteovi 2:5 
    Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
  • Židům 9:15 
    Proto je Kristus prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou od Boha povoláni, přijali věčné dědictví, které jim bylo zaslíbeno – neboť jeho smrt přinesla vykoupení z hříchů, spáchaných za první smlouvy
  • Kazatel 9:10 
    Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.

Ohledně svatyně a archy úmluvy Boží prorokyně  E.G. White před více než sto lety napsala:

… Když se vrátíme na počátek předchozí kapitoly dopisu Židům, můžeme číst: „Z toho, co bylo řečeno, plyne: máme velekněze, který usedl po pravici Božího trůnu v nebesích jako služebník pravé svatyně a stánku, který zřídil sám Hospodin, a nikoli člověk.“ (Žd 8,1.2)

Zde se hovoří o svatyni nové smlouvy. Svatyni první smlouvy vybudovali lidé, postavil ji Mojžíš. Nebeskou svatyni postavil Pán, a ne člověk. Ve starozákonní svatyni konali službu lidé jako kněží, v nebeské svatyni slouží Ježíš Kristus, náš velký Velekněz. První svatyně byla na zemi, druhá je v nebi.

Navíc, Mojžíš zhotovil svatostánek podle nebeského vzoru. Pán mu přikázal: „Uděláte všechno přesně podle toho, co ti ukazuji jako vzor svatého příbytku i vzor všech bohoslužebných předmětů.“ Tento příkaz dostal opakovaně: „Hleď, abys všechno udělal podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“ (Ex 25,9.40) Apoštol Pavel dodává, že první svatostánek byl „náznakem nebeských věcí,“ že kněží, kteří obětují dary podle zákona, slouží podle „obrazu a stínu nebeské svatyně“ a „Kristus nevešel do svatyně, kterou udělaly lidské ruce jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.“ (Žd 9,9.23; 8,5; 9,24)

Nebeská svatyně, ve které slouží Ježíš Kristus v náš prospěch, je originál, zatímco svatyně vystavěná Mojžíšem byla její napodobeninou. …Přesto pozemská svatyně a služby, které se v ní konaly, byly významným zdrojem naučení o důležitých pravdách o nebeské svatyni a velikém díle, které tam probíhá pro záchranu člověka.

Nebeskou svatyni znázorňovala dvě oddělení pozemského svatostánku. Když apoštol Jan ve vidění sledoval Boží chrám v nebi, viděl, že „před trůnem hoří sedm světel“ (Zj 4,5). Viděl anděla „se zlatou kadidelnicí, jak předstoupil před oltář; bylo mu dáno množství vonných věcí, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem.“ (Zj 8,3) Apoštol Jan směl sledovat první oddělení nebeské svatyně. Viděl tam „sedm světel“ a „zlatý oltář,“ které ve svatyni na zemi znázorňoval zlatý svícen a kadidlový oltář. Nebeská svatyně se znovu otevřela (Zj 11,19) a Jan nahlédl za vnitřní oponu svatyně svatých. Tam uviděl „truhlu (schránu) Boží smlouvy,“ kterou na zemi znázorňovala posvátná truhla, do níž Mojžíš uložil Boží zákon.

Ti, kdo studovali tuto otázku, tak našli neklamný důkaz, že v nebi existuje svatyně. Mojžíš postavil na zemi svatyni podle vzoru, který mu Pán ukázal. Apoštol Pavel učí, že vzorem je pravá svatyně, která je v nebi. A Jan dosvědčuje, že ji v nebi viděl.

V nebeském chrámu, v Božím příbytku, stojí Boží trůn spravedlnosti a soudu. Ve svatyni svatých je uložen Boží zákon, základní měřítko pravdy, podle něhož Pán posuzuje celé lidstvo. Schrána úmluvy, ve které jsou uloženy desky zákona, je přikrytá slitovnicí, před níž Kristus nabízí svou krev za hříšníka. Tím je znázorněno spojení spravedlnosti a milosti v plánu vykoupení člověka. Jen nekonečná moudrost mohla vymyslet takové spojení a jen nekonečná moc je mohla uskutečnit. Toto spojení naplňuje celé nebe úžasem a úctou.

Celá kapitola, která se zabývá svatyní.

(Ellen Gould Whiteová, Velký spor věků, ang.str. 413-414, 1858)

 

Nahoru

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Nastavení vašeho prohlížeče podporuje "cookies" pro optimalizace vyhledávání.

Zavřít