Domů / Falešná učení / Omyly v době konce 2. díl – Všichni křesťané budou spaseni

Omyly v době konce 2. díl – Všichni křesťané budou spaseni

Budou spaseni všichni, kteří si říkají křesťané? Bez ohledu na poslušnost či neposlušnost Božím požadavkům, chování, charaktery…? V současné době se rozmáhá falešné učení, které ubezpečuje, že všichni, kteří si říkají křesťané, budou spaseni. Boží slovo ale říká něco jiného…

 

Spása je dar

Na úvod článku je třeba zdůraznit, že spása je výhradně Boží dar, který si nemůžeme zasloužit. Proto jakákoliv snaha si spásu „odpracovat“ nebo „zaplatit“ je marná. Zdravá a živá víra se však nějak musí v životě každého z nás projevit. Tedy nutně musí být vidět. Po ovoci tedy poznáme, jak jsme na tom.

  • Efezským 2:8-9 | Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
  • List Jakubův  2:18 | Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.

Ne všichni ale budou spaseni

Písmo nám v několika místech jasně říká, že ne všichni, kteří se hlásí ke Kristu, budou spaseni. Dokonce i Ti, co prorokovali a činili mocné skutky v Kristově jménu…

  • Mat 7:21-23 | Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘

Proměna charakteru

Ježíš hovoří o tom, že je důležité činit vůli Otce v nebesích. Jeden z textů, který hovoří o Boží vůli s námi, je:

  • 1 Tesalonickým 4:3 | Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení…

Proces posvěcování – proměňování charakteru zpět k obrazu Božímu je nezbytný. Hovoří o něm také apoštol Pavel na různých místech (Fil 3:12, 3:17). Proč ale proměna charakteru?

  • 1. Janův  3:15 | Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.
  • Efezským  5:5 | Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.
  • Galatským  5:19-21 | Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkol, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.

Ellen White píše:
Chceš-li být svatým v nebi, musíš být nejprve svatým na zemi. Charakter, který jsi získal v tomto životě, se smrtí ani zmrtvýchvstáním nezmění. Vyjdeš z hrobu se stejnými sklony či touhami, jaké jsi projevoval doma či ve společnosti. Ježíš při svém příchodu nezmění charakter lidí. Dílo proměny musí být vykonáno nyní. (13 MR82, 1891)

Věřící nejsou na setkání se svým Stvořitelem připraveni

Jedno z podobenství, které ukazuje na to, že mnoho křesťanů není připraveno (nemají dostatečně Božím Duchem přetvořený charakter), je podobenství o deseti pannách. Hovoří se v něm o lidu, který očekává druhý příchod. Přestože všichni očekávají druhý příchod, všichni jsou věřící, významná část tohoto lidu nebude spasena.
V podobenství není 5 panen připraveno na setkání s Kristem. Nepřipravenost božího lidu je mj. jedním z důvodů, proč Ježíš odkládá svůj druhý příchod – nechce, aby kdokoliv zahynul (2 Pt 3:9). A opět to má souvislost s duchovním stavem božího lidu.

Nevhodný šat na hostině

Další podobenství Pána Ježíše hovoří o nevhodném šatu na hostině. V nebeském království nebudou ti, kteří sice pozvání přijali, ale odmítli se odít do svatebního roucha. Toto roucho je dokonce nabízeno zdarma a to samotným králem.

  • Mat 22:12 – 14 | Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo. Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“

Spása je dar, který Bůh může odejmout

Další podobenství popisuje, že o záchranu – spásu můžeme přijít i po tom, co jsme ji již obdrželi. Ne však proto, že by Bůh byl nevypočitatelný, je to MILUJÍCÍ OTEC, ale pro naši tvrdost. Ježíš učí, že musíme odpouštět. Že je dokonce souvislost mezi naší ochotou odpouštět a Božím odpuštěním pro nás. Podobenství o králi, který odpustil ohromný dluh, je toho ukázkou. Poukazuje zřetelně i na to, že Bůh může na základě našeho chování své  rozhodnutí změnit.

  • Matouš  18:27 | Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím! Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: ‚Zaplať mi, co jsi dlužen!‘ Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!‘ On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh. Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. Tu ho pán zavolal a řekl mu: ‚Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?‘ A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. – Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru.“

Neodpuštěné hříchy

Plán spásy je obrazně vyjádřen ve starozákonní svatyni. A z tohoto plánu vyplývá, že k odpuštění hříchu je třeba, aby hřích byl vyznán. Ale komu? Kdo má právo odpouštět hříchy?

  • Marek  2:7 | „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“
  • Matouš  9:6 | Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“

Z těchto textů vyplývá, že je to POUZE BŮH – JEŽÍŠ KRISTUS. Nikdo z hříšných lidí (ani duchovní, faráři, kazatelé…) odpouštět hříchy nemůže. A pokud někdo tvrdí, že ano, ještě to neznamená, že to tak je a že hříchy jsou skutečně odpuštěny. Můžeme žít v nebezpečném omylu a falešné jistotě. Logicky pouze vyznané hříchy BOHU mohou být odpuštěny!!!

Závěrem ještě jeden text, který se z kazatelen moc často nezmiňuje:

Židům 10:26-27
| Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.

Na úplný závěr

Z Písma jasně vyplývá, že Boží zaslíbení spásy (záchrany) jsou podmíněná a že jejich naplnění je závislé na našem postoji. Je také zřejmé, že nemáme šanci na spásu z vlastních sil. Máme ale to nejcennější a tím je naděje skrze JEŽÍŠE KRISTA.

  • 1. Janův  2:1 |  Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.

Podmínkou je však naše pokání. Připuštění toho, že jsme hříšní, lítost a vyznání přímo Stvořiteli, který je ochotný s láskou naše hříchy odpustit. Za tyto hříchy Ježíš Kristus přišel zaplatit svou smrtí!

  • Lukáš  13:5 | Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“

Milující Bůh nás volá zpět

  • Jóel  2:13 | Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný. Jímá ho lítost nad každým zlem.
Nahoru

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Nastavení vašeho prohlížeče podporuje "cookies" pro optimalizace vyhledávání.

Zavřít