Domů / Příroda / Teorie velkého třesku: současné rozpaky
Teorie velkého třesku: současné rozpaky

Teorie velkého třesku: současné rozpaky

Od roku 1920 je teorie velkého třesku široce přijímána jako ZPŮSOB, jakým začal existovat vesmír. Tato teorie zní jednoduše a elegantně. Pokud Vám to tlačí do hlavy dostatečně dlouhou dobu, tak to dokonce dává i smysl a mohli byste pro tuto teorii shledávat důkazy v prostoru. Ale zkusme se podívat na to realisticky, s uplatněním zákonů fyziky, na každý ten krok evoluce hvězd.

1. Na počátku nebylo nic. Pak se z tohoto nic objevila hmota.
Problém – Zákon zachování hmoty a energie říká, že hmota nemůže vzniknout ani zaniknout, ale může být jen přeměněna na něco jiného.
Řešení – Pokud věříte v Boha, řeknete „jasně“, Bůh stvořil hmotu a pak se dělo i vše ostatní. Pokud v Boha nevěříte, mohli byste hledat jiné způsoby, jak to vysvětlit, snad pomocí multivesmírů?

2. Nic se rozhodlo sbalit se do malinkatého hustého bodu.
Problém – Jaký mechanizmus sbalí nic do hustého bodu? Gravitace funguje jen ve hmotě, ale tu ještě nemáme. A když tedy mluvíme o nicotě, nemůžeme hovořit o hustotě, protože absolutní objem je v protikladu k absolutní hustotě.
Řešení – předpokládejme, že se gravitace vytvořila naprosto bezvadně už v prvním zlomku sekundy, aby to vše natlačila k sobě.

3. Malinkatý bod explodoval.
Problém – existují jen dva typy explozí, chemická a jaderná. Tento typ exploze nemohl být chemickou explozí, protože dosud neexistovaly žádné chemikálie. Nemohl být ani jadernou explozí, protože dosud neexistovaly žádné atomy.
Řešení – předpokládejme, že tento bod nějak explodovat mohl.

4. Hmota prudce expandovala.
Problém – jakým mechanizmem expandovala? Pokud se v kroku 2 vytvořila dokonalá gravitace, aby stlačila vakuum, pak by ta samá gravitace zabránila tomuto hustému bodu expandovat.
Řešení – předpokládejme, že tam byl nějaký mechanizmus, který by poslal onu hmotu směrem ven.

5. Obrovská teplota, způsobená explozí, vytvořila protony, neutrony a elektrony.
Problém – bez zdroje energie nemůže existovat žádné teplo.
Řešení – předpokládejme, že tam byl nějaký tajemný zdroj tepla.

6. Exploze se řídila extrémně přesnými matematickými rovnicemi.
Problém – Exploze se neřídí žádnými rovnicemi, chová se jen chaoticky. Kdyby například vesmír expandoval jen o 0,1 % rychleji, tak by současná rychlost expanze byla 3 000krát vyšší. Kdyby expandoval jen o 0,1 % pomaleji, tak by se vesmír rozšířil jen na 3 miliontinu současného poloměru a poté by zkolaboval.
Řešení – předpokládejme, že…

7. Jak se částice řítily směrem ven, zpomalovaly a začaly obíhat jedna kolem druhé.
Problém – v tomto okamžiku nemáme ještě vedle expandujícího proudu částic žádnou hmotu. Jaká by to byla síla, která by přinutila částice zpomalit a změnit směr? Dnes předměty zpomalují následkem síly tření, odporu vzduchu atd. V úplném vakuu by částice pokračovaly ve svém letu lineárně, navždy.
Řešení – předpokládejme, že nějaký mechanismus byl schopen přimět částice, aby začaly rotovat.

8. Oblaka plynu začala kondenzovat a tvořit hvězdy.
Problém – plyn nemůže kondenzovat, pokud ho něco kondenzovat nepřinutí. Plyn pouze expanduje. V reálu, hvězdy mohou pouze explodovat a ne se samy od sebe tvořit.
Řešení – předpokládejme pro tento případ, že plyn nějak sám od sebe zkondenzoval.

9. Velký třesk vyprodukoval pouze vodík a helium, ostatní prvky se vytvořily až z těchto dvou.
Problém – existuje „problém mezery u atomové hmotnosti 5 a 8“. Nemáme žádné stabilní atomy o hmotnosti 5 nebo 8. Ani proton, ani neutron se nemohou spojit s jádrem helia o hmotnosti 4. Výbuch vodíkové bomby může vyprodukovat jen vodík 2, který se naopak přemění na helium 4. Kvůli této mezeře u hmotnosti 5 nemůže řetězová reakce pokračovat. Ta samá mezera se opakuje u hmotnosti 8. Kdyby tato mezera neexistovala, naše Slunce by na nás chrlilo uran!
Řešení – předpokládejme, že se ostatní prvky nějak musely vytvořit.

10. Hvězdy první generace, tvořené vodíkem a heliem, explodovaly, aby vyprodukovaly hvězdy s těžšími prvky.
Problém – žádné hvězdy první generace nebyly nalezeny. K tomu přistupuje fakt, že ani za víc jak 15 miliard let by se nestačily vytvořit všechny hvězdy, které tu dnes máme. K explozím supernov, které měly vyprodukovat nové těžší hvězdy, dochází pouze jednou či dvakrát za století. Ve vesmíru máme bilióny hvězd druhé a třetí generace (měly tedy explodovat jednou či dvakrát). Aby se tyto hvězdy vytvořily, potřebovaly by bilióny staletí. A nemohly třeba předtím vybuchovat nějakým rychlejším tempem? Ne, na základě toho, co pozorujeme. Hvězdy, které se dnes nacházejí na okraji našeho vesmíru, jsou vlastně teoreticky takovými fotografickými momentkami z počátku času, a právě zde nepozorujeme, když se díváme na sám okraj vesmíru, žádný zvýšený počet explozí.
Řešení – předpokládejme, že se těžší hvězdy přece jen nějak musely vytvořit.

11. Vznikají jemné struktury slunečních soustav, galaxií, klastrů a super klastrů.
Problém – exploze nemohou vytvářet uspořádaný stav, produkují jen nepořádek. Jak by planety zaujaly svoje dokonalé postavení, aniž by se zhroutily do svých hvězd? Jak by hvězdy zaujaly svoje dokonalé postavení, aniž by se zhroutily do svých galaktických středů? Jak by se všechny síly ve vesmíru jen tak samy od sebe jemně sladily, aby se vytvořil vesmír, který funguje jak hodinový stroj?
Řešení – uplatněte svou představivost…

Myslím si, že toto procvičení je dobrou ilustrací typické debaty na téma stvoření versus evoluce! Jste-li přesvědčeni, že k velkému třesku došlo, tak já jsem zase přesvědčen, že najdete řešení výše uvedených jedenácti problémů a možná stovek dalších. Ale tvrdit, že teorie velkého třesku je mnohem vědečtější než to, že vesmír vznikl na základě inteligentního projektu, no… Každá teorie bude místy trochu děravá. Pokud se vám chce, můžete usilovat tyto díry nějak zalátat, ale doporučuji nezahazovat svoji Bibli jen proto, že není v souladu s právě teď přijímanou, stále se měnící, teorií vědy.

Zdroje:
Ferrell, Vance. The Evolution Handbook. Altamont, TN: Evolution Facts, 2005. Print.
Převzato z kreacionismus.cz

Foto a video níže: American Museum of Natural History

Nám známý vesmír:

Nahoru

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Nastavení vašeho prohlížeče podporuje "cookies" pro optimalizace vyhledávání.

Zavřít